AI aréna aneb „PRO AI“ nebo „PROTI AI“?

Umělá inteligence (AI) se v posledních letech stala jedním z nejdiskutovanějších témat moderní medicíny. Nejde však o jednostranně přijímanou technologii. Její přínosy i limity byly předmětem odborné diskuse v rámci „AI arény“, kde se střetly dva pohledy:

• optimistický, reprezentovaný doc. MUDr. Davidem Zogalou, Ph.D., přednostou Ústavu nukleární medicíny 1. LF UK a VFN v Praze
• kritičtější, reprezentovaný Ing. Jiřím Trnkou, Ph.D., vedoucím fyzikem nukleární medicíny Ústavu nukleární medicíny 1. LF UK a VFN v Praze

Podle docenta Zogaly je AI nástroj, který zásadně promění medicínu, nikoli však tím, že by nahradil lékaře. Umělá inteligence – tedy systémy schopné učit se řešit úlohy bez předem definovaných instrukcí – dokáže analyzovat velké objemy dat a nacházet v nich vzorce, které by člověk jen obtížně odhalil. Je však nutné zdůraznit, že nejde o bezchybný systém. AI není „svatý grál“ a její výstupy musí být vždy kriticky hodnoceny. Samotné označení technologie jako „AI-based“ nebo „AI-supported“, automaticky nezaručuje její kvalitu ani spolehlivost.

V současné klinické praxi se AI uplatňuje často nenápadně. Pacienti si mnohdy ani neuvědomují, že jejich vyšetření bylo částečně zpracováno pomocí algoritmů. Typickým příkladem je radiologie, kde AI umožňuje zrychlit vyšetření a doplnit chybějící obrazová data. V této oblasti má také historicky nejsilnější pozici – pomáhá například při detekci nádorů, fraktur nebo patologických změn na CT či mamografii.

Významné uplatnění nachází AI i v nukleární medicíně, kde se využívá například pro automatickou kvantifikaci lézí nebo hodnocení vyšetření typu PSMA PET. Tyto nástroje mají potenciál ovlivnit nejen diagnostiku, ale i plánování terapie. Podobně v patologii nebo dermatologii pomáhá analýza obrazů při hodnocení buněk či kožních lézí.

Vedle práce s obrazem se AI stále více prosazuje i v administrativní a podpůrné oblasti zdravotnictví. Automatický přepis rozhovorů s pacienty, generování lékařských zpráv nebo podpora klinického rozhodování představují konkrétní příklady, kde může AI výrazně ulevit zdravotnickému personálu. Využití nacházejí také velké jazykové modely, jako ChatGPT, Claude, Gemini nebo Microsoft Copilot, které při správném použití mohou zefektivnit každodenní praxi lékařů.

Jedním z často diskutovaných scénářů budoucnosti je ordinace, ve které lékař věnuje plnou pozornost pacientovi, udržuje s ním oční kontakt a administrativní zátěž přebírají technologie. Jak ale zaznělo v diskusi, realita současného zdravotnictví je stále ovlivněna tlakem na výkon a rozsáhlou dokumentací.

Budoucí vývoj AI zůstává obtížně predikovatelný. Přesto se odborníci shodují, že její rozvoj je nezastavitelný. Očekává se další technologická optimalizace, zvyšování efektivity a postupná integrace AI přímo do zdravotnických zařízení. Zároveň lze předpokládat snahu o větší nezávislost na externích datových centrech a posun směrem k lokálním řešením. Debata mezi zastánci a skeptiky tak nevede k jednoznačnému závěru „pro“ nebo „proti“ AI, ale spíše ukazuje, že její správné využití vyžaduje kritický přístup, odborný dohled a realistická očekávání. Umělá inteligence lékaře nenahradí, ale nepochybně změní jeho roli – a to způsobem, který bude mít zásadní dopad na podobu medicíny v následujících letech.