Nové pracoviště teranostiky otevřel Masarykův onkologický ústav na sklonku minulého roku

Rozvoj teranostiky – tedy propojení diagnostiky a cílené radionuklidové léčby – patří mezi nejdynamičtější oblasti současné onkologie. Na tento trend reagoval i Masarykův onkologický ústav, který na sklonku minulého roku otevřel nové pracoviště zaměřené právě na tuto moderní formu léčby.
Nové pracoviště vzniklo jako pragmatické řešení situace, kdy se nepodařilo zajistit financování rozsáhlého Centra teranostiky v hodnotě přibližně 700 milionů korun. Ústav proto zvolil inovativní a ekonomicky dostupnější variantu – přístavbu ke stávajícímu provozu. Ta umožňuje bezpečné podávání léčebných radiofarmak na bázi lutecia, která nacházejí uplatnění zejména u pacientů s neuroendokrinními nádory a karcinomem prostaty.

Jak popisuje Ing. Jiří Bartl z Úseku nukleární medicíny MOÚ, samotná realizace projektu byla technicky i organizačně velmi náročná. Hlavním cílem bylo rozšířit kapacitu pracoviště bez narušení jeho stávajícího provozu, což v podmínkách omezeného prostoru představovalo značnou výzvu. Výsledkem bylo řešení v podobě přístavby umístěné na pilonech, tedy jakéhosi „přílepku“ ke stávající budově.

Komplikace přinesla i samotná instalace. Vybrané místo z hlediska napojení na technické sítě bylo obtížně dostupné pro běžnou stavební techniku. Zvažovaná varianta dopravy montovaných buněk pomocí helikoptéry se nakonec ukázala jako nerealizovatelná, především kvůli vysoké hmotnosti komponent, včetně boxů pro radionuklidový odpad. Řešením se stal speciální jeřáb schopný překlenout okolní stavby a umístit jednotlivé části na požadované místo.

Nové pracoviště je tvořeno dvěma modulárními buňkami. První část slouží jako zázemí pro příjem pacientů a zahrnuje také prostory pro radionuklidový odpad a hygienické zázemí. Druhá část je aplikační místnost vybavená třemi křesly, která jsou kvůli radiační ochraně i zachování soukromí pacientů oddělena pohyblivými stínicími závěsy. Maximální kapacita činí tři aplikace denně, v současnosti jsou však plánovány dva aplikační dny týdně s ohledem na personální zajištění i další provozní aktivity.

Provoz nového pracoviště s sebou přináší i specifické organizační výzvy. Radiofarmaka je nutné objednávat s předstihem, a pokud plánovaný pacient z různých důvodů terapii nepodstoupí, není vždy snadné zajistit náhradní indikaci. Dalším důležitým krokem je předterapeutická příprava pacientů, která zahrnuje komplexní vyšetření – například PET zobrazování s různými radiofarmaky či posouzení renálních funkcí, aby byla zajištěna bezpečnost léčby.

Zkušenosti z provozu se promítají i do optimalizace samotných aplikačních postupů. Na pracovišti byla například testována gravitační metoda podání přípravku Pluvicto, od níž bylo nakonec upuštěno. Ukázalo se, že použití injektomatu je efektivnější, protože umožňuje lepší kontrolu průtoku a zkrácení doby aplikace. Gravitační metoda vedla k jejímu prodlužování a mohla být spojena i s komplikacemi, například se zpětným tokem z kanyly.

Rozšíření pracoviště nukleární medicíny v MOÚ tak představuje příklad flexibilního a inovativního přístupu k rozvoji vysoce specializované péče. I přes technické a organizační překážky se podařilo vytvořit funkční zázemí pro moderní teranostickou léčbu, která má potenciál významně zlepšit prognózu vybraných onkologických pacientů.